Protest Akce D.O.S.T. proti primátorské podpoře obscénního „festivalu“

Již po deváté se v půlce srpna koná v českém hlavním městě importovaná veselice, známá pod názvem Prague Pride. Těší se stabilní podpoře pražských primátorů (a některých cizích ambasád!) a stala se, na úkor rozumu a vkusu, zátěží pražské dopravy a fyzické i duševní hygieny. Ideologie homosexualismu, kterou šíří, má podle našeho názoru jen velmi málo společného s obhajobou občanských práv homosexuálů. Domníváme se, že je spíše mnohonásobným zneužitím sexuálních menšin k marketingovým účelům, k politické demagogii, k destrukci tradiční společnosti a k podněcování nenávisti vůči konzervativně smýšlejícím skupinám občanů.

Akce D.O.S.T. proto dlouhodobě vystupuje proti formátu i myšlenkovému obsahu Prague Pride a zejména pak proti podpoře této exhibice ze strany veřejných institucí. Snaha přesvědčit tyto instituce, aby od své podpory upustily, se však ukázala jako marné házení hrachu na zeď – evidentně jednají koordinovaně, na základě nadnárodních direktiv, a proto je jakákoli diskuse předem odsouzena k nezdaru. Absurdní kroky současného vedení pražského magistrátu nás přesto nutí k novému veřejnému prohlášení, v němž chceme vyslovit svůj zásadní protest.

V pondělí 5. srpna 2019 vyvěsil pirátský primátor Zdeněk Hřib na vlajkovou žerď Nové radnice, tedy na místo obvykle vyhrazené státním a městským symbolům (!), takzvanou duhovou vlajku – emblém homosexualistického aktivismu. Současně magistrát rozhodl o nočním „duhovém“ nasvícení Petřínské rozhledny v době konání Prague Pride. Poselství je jasné – Praha je dobyta! Může se zdát přehnané na to jakkoli reagovat. Prague Pride přece skončí, vlajka bude spuštěna, a vše se vrátí do normálu. Přístup primátora a jeho spolupracovníků je však, zejména ve světle jejich výroků, značně znepokojující a naznačuje, že „normál“ je v nedohlednu. Jako argument pro vyvěšení duhové vlajky primátor Hřib uvedl:  „Je potřeba se zasadit o to, aby měli všichni stejná práva a příležitosti.“ Co má tento mělký slogan v praxi znamenat? Copak opravdu lze zajistit, aby „všichni měli stejná práva a příležitosti“? O jakých právech a příležitostech je řeč? Má nevidomý právo řídit autobus a neslyšící filharmonii? Má stokilová dáma vymahatelné právo účinkovat v baletu? Má syn miliardáře stejné životní příležitosti jako syn nezaměstnaného opilce? Už z uvedené fráze je zřejmé, že primátor Hřib je zvyklý své radikální kroky zdůvodňovat bezobsažnými výroky. Ale pokračujme v citaci, aby bylo jasné, jaký má vztah k tématu Prague Pride. Primátor totiž dodává, že homosexuální páry „mají mít možnost uzavřít manželství se všemi právními důsledky“! Nejde tu o často zmiňované otázky dědické, nebo o právo na informace při hospitalizaci partnera (obojí lze řešit právními instituty poslední vůle a plné moci). Jde o nátlak na povolení adopcí dětí homosexuálními páry a o totální rozmlžení obsahu termínu manželství! Českojazyčný výraz manželství totiž, jak lingvisté dobře vědí, není neutrálním označením lidského soužití, jako například partnerství, ale pojmenováním jasně definovaného svazku muže a ženy.

Prohlašujeme se vší rozhodností, že mezi osobami stejného pohlaví neexistuje a nemůže existovat manželství, tak jako kruh nemůže být čtvercem! Tvrdit něco jiného je lež. A snaha legalizovat tuto lež vtělením do zákona je proto vnitřně zvrácená.

Na svém facebookovém účtu primátor Hřib ironizuje obhájce tradiční rodiny, když píše: „Prozradím vám tajemství: Mám ženu a tři děti, ale zatím jsem ještě nezažil, že by někdo ohrožoval naše rodinné hodnoty.“

Co k tomu dodat?

Prohlašujeme, že ohrožením rodinných hodnot je už samo překrucování významu slov a termínů, které s rodinou tradičně souvisí. Tedy přesně to, co dělá primátor mluvící o „manželství“ homosexuálů.

Argumenty pro vyvěšení duhové vlajky, zaznívající z řad primátorových spolupracovníků, vzbuzují už jen hořký úsměv. Náměstek Petr Hlubuček (STAN) například definoval Prague Pride takto: „Tento týden oslavujeme to, že všichni můžeme být sami sebou. Že nemusíme nic skrývat. Jedině tam, kde jsou lidé sami sebou, se naplno rozvinou jejich schopnosti a potenciál…“

Můžeme tedy i my, zastánci tradiční rodiny, být sami sebou? Mohou být sami sebou i lidé (lékaři, terapeuti i mnozí homosexuálové samotní), kteří na základě odborných argumentů či lidské zkušenosti považují homosexualitu za sexuální úchylku? A nemusí náhodou tento svůj názor skrývat? Zejména pracují-li ve veřejné sféře?

V lepším případě platí, že pánové z vedení pražského magistrátu o svých vlastních slovech a plném dosahu svých postojů a rozhodnutí vlastně ani nikdy moc nepřemýšleli. Že se prostě jen vezou na vlně dnes mocensky dobře situované ideologie. V horším případě to však vědí až příliš dobře, pevně svírají otěže moci a pro tradičně smýšlející spoluobčany mají připravenu jen aroganci, cynismus a úřední obušek.

Protože bychom raději věřili v první variantu a v možnost komunikace, adresujeme primátoru Hřibovi a jeho spolupracovníkům tento Protest a prohlašujeme, že i my, konzervativci, chceme naplno rozvinout své schopnosti a potenciál. Bránit se tomu, co zraňuje nás a naše rodiny, a říkat hlasitě jaký svět chceme a jaký ne!

V Praze 8. srpna 2019

Za Akci D.O.S.T. :

Petr Bahník – předseda

Michal Semín – místopředseda

Jiří Hejlek – člen předsednictva