Akce D.O.S.T. | Důvěra-Objektivita-Svoboda-Tradice

 

Akce D.O.S.T. je spolek pro podporu občanských práv a svobod i tradičních hodnot české kultury a státnosti. Odmítá ideologizaci veřejného života a snaží se šířit atmosféru otevřenosti a objektivity. Věnuje se proto vzdělávací a popularizační činnosti, pořádá kulturní akce i veřejná shromáždění a happeningy. V neposlední řadě také monitoruje případy možného porušování práv a svobod občanů a poskytuje obětem takového porušování potřebnou právní pomoc a podporu. Ve svém působení vychází z textu Manifestu D.O.S.T. ze dne 7. listopadu 2007 a na něj navazujících aktivit.

Národní scéna podporuje Jaroslava Baštu – video

Dosud nevídaná jednota všech, kteří na národní scéně dlouhodobě vystupují, se tento týden zhmotnila ve společném videu českých vlastenců „Bašta na Hrad!“, v němž představitelé národní scény vyzývají všechny, aby 13. ledna přišli k volbám a do urny vhodili hlas pro společného kandidáta. Rozsah spektra který Výzva pokrývá, se v takto široké alianci sjednotila poprvé od vzniku samostatné České republiky.

Kromě zástupců nejsilnějších vlasteneckých stran jako je SPD či Trikolora, můžeme na společném videu (iniciovala jej skupina Zachraňme náš stát) spatřit jak zástupce konzervativní Akce D.O.S.T. , Manifestu a Aliance národních sil (ANS), tak  spíše levicově orientované spolky jako Kudy z krize a další uskupení.

Prezidentského kandidáta Jaroslava Baštu v tomto videu podporují místopředseda Akce D.O.S.T. Michal Semín, hudebník a mediální analytik Ladislav Jakl, ústavní právník Zdeněk Koudelka, předseda hnutá PES Jiří Janeček, předsedkyně Trikolory Zuzana Majerová, šéfredaktor magazínu Protiproud Petr Hájek, publicisté Monika Pilloni a Václav Hrabák, hudebník a 1. místopředseda Trikolory Petr Štěpánek, místopředseda ANS Marek Adam, předseda Manifestu David Tesař, poslanec SPD Jiří Kobza, filosof Jiří Fuchs, velitel Národní domobrany Marek Obrtel, vysokoškolský pedagog a podnikatel Otto Jarolímek, politolog Josef Skála a písničkář Pepa Nos

Bašta na Hrad!

Spojme síly pro podporu společného národního kandidáta

Z kandidátů, kteří splnili podmínky prezidentské volby, je Jaroslav Bašta jediným, kdo má nezpochybnitelnou minulost při obhajobě občanských svobod a našich národních zájmů. Během svého života prokázal, že je ochoten o těchto hodnotách nejen mluvit, ale když je třeba, tak jako za minulého režimu, i trpět. V roce 1970 byl vyhozen ze studia na vysoké škole a v roce 1971 v politickém procesu odsouzen na dva a půl roku nepodmíněně za podvracení republiky. Od roku 1972 působil aktivně v disentu a patřil k prvním signatářům Charty 77.

I jeho polistopadové postoje a politické zkušenosti nám dávají jistotu, že prezidentský úřad bude v jeho případě v dobrých rukou. Jako jediný z kandidátů má nejen poslaneckou a ministerskou zkušenost, ale i bohaté diplomatické zkušenosti ze svého působení na postu velvyslance v Rusku, a později na Ukrajině, což je v dnešní turbulentní době obzvlášť cenné.

Prezident je vrchním velitelem ozbrojených sil, a proto je v současné době nebezpečných mezinárodních tlaků na zavlečení naší země do války pro budoucnost našich dětí nadmíru důležité, kdo se tohoto úřadu ujme. Jaroslav Bašta je tou nejspolehlivější zárukou, že naše země nebude do zbytečného válečného konfliktu zatažena.

Z těchto důvodů jsme dospěli k jednoznačnému závěru, že Jaroslav Bašta je tím nejlepším kandidátem na prezidenta České republiky.

Proto mu veřejně vyhlašujeme naši plnou podporu.

Projev předsedy Akce D.O.S.T. Petra Bahníka v Praze na Vyšehradě 17.11. 2022

Dámy a pánové, občané,

stojíme na historickém místě. Zde, v památném chrámě svatých Petra a Pavla, je pohřben první český král. Odtud vycházely korunovační průvody našich starých panovníků, kteří tu nasedali na posvátného bílého koně a oblékali selskou obuv a mošnu bájného oráče Přemysla, na znamení sepětí s rodnou zemí a jednoty všech vrstev našeho národa, jak se za těch dávných časů říkalo: rodiny svatého Václava.

Je tu také pamětihodný Slavín a vyšehradský hřbitov, kde byly v ponurém roce 1939 péčí vlastenců uloženy ostatky básníka Máchy, převezené z Němci odtržených Litoměřic. Tato událost tehdy odstartovala sérii protestů proti německé okupaci, které vyvrcholily studentskými nepokoji 17. listopadu toho roku. Odpovědí byla střelba, zatýkání, popravy.

Přirozená životaschopnost národa se ale dlouhodobě potlačit nedá. Také volání po svobodě v listopadu 1989 začalo zde, na Vyšehradě. Zde, na pevné skále, jsou totiž položeny základy našeho státu, které přečkaly víc než tisíc let a, jak historie prokázala, nedokážou je rozvrátit a zadusit ani cizí intriky, ani ozbrojené agrese, ani pletichy vlastizrádných vlád.

Projev místopředsedy Akce D.O.S.T. Michala Semína v Praze na Národní třídě 17.11. 2022

Drazí přátelé

hovořím k vám jako bývalý vysokoškolský student, tehdy čerstvě vyloučený za podvracení režimu. Jako ten, který směl být u toho, když se připravovala studentská manifestace k uctění Jana Opletala. Nebudu vás unavovat detaily, jen vám chci po letech prozradit, že tváře, které máte s tehdejší studentskou revoltou mediálně spojené, neměly – až na nepatrné výjimky – s přípravou demonstrace nic společného. Vysvětlení je jednoduché – Mejstřík, Pajerová, Žáček a další nebyli žádní disidenti, tedy otevření odpůrci tehdejšího režimu, ale funkcionáři vysokoškolského SSM.

S myšlenkou pořádat demonstraci přišli zcela jiní studenti a pozvánku na pochod, který se měl původně konat na místě, kde byl Jan Opletal postřelen, jsem psal, ve vší skromnosti, já.  Neříkám to proto, abych si dodatečně přisvojoval zásluhy, ale abychom lépe porozuměli paradoxům doby, v níž žijeme.

Tím prvním paradoxem, ale spíš jen anekdotálním, je, že před těmi 33 lety jsme došli až k Mikulandské, zatímco letos jsme byli zastaveni o něco dřív. Nicméně oceňuji, a to bez sarkasmu, že se to tentokrát obešlo bez obušků.

Nejnovější komentáře