Akce D.O.S.T. pořádala dvacátý sedmý diskusní večer s názvem „Hovory na pravici“. Setkání se uskutečnilo v pondělí 29. dubna 2019 od 18:00 hodin v budově ČSVTS (sál č. 217), Novotného lávka 5, Praha 1. Téma diskuse bylo, „Politické neziskovky přetvářejí svět. Mají k tomu mandát?“ V panelové diskusi vystoupili MUDr. Ivan David – lídr kandidátky za SPD do eurovoleb, PhDr. Petr Hampl – sociolog a publicista, Mgr. Stanislav Novotný – předseda Asociace nezávislých médií a  Mgr. Michal Semín – místopředseda Akce D.O.S.T. Celým večerem provázel předseda Akce D.O.S.T. Petr Bahník.   

Politické neziskovky podporované financemi ze zahraničí a napojené současně i na náš státní rozpočet jsou ohrožením bezpečnosti naší vlasti a je třeba proti nim rázně vystoupit. Shodli se na tom v pondělí 29. dubna účastníci diskusního večera pořádaného konzervativní Akcí D.O.S.T. Dvacáté sedmé Hovory na pravici byly tentokrát věnovány tématu „Politické neziskovky přetvářejí svět. Mají k tomu mandát?“ V panelové diskusi vystoupili lídr kandidátky za SPD do eurovoleb Ivan David, sociolog a publicista Petr Hampl, předseda Asociace nezávislých médií Stanislav Novotný a místopředseda Akce D.O.S.T. Michal Semín.

Zahraniční agenti

Ivan David zhodnotil neziskový sektor z pohledu bývalého ministra zdravotnictví a odborníka na psychiatrii, kde se takzvané neziskové organizace rovněž významně angažují. Manipulace neziskovek je podle něho protidemokratická, neboť za peníze všech sledují zájmy jen některých a snaží se posunout situaci určitým směrem. „Někteří lidé z neziskového sektoru se aktivně podílejí na této činnosti a jiní jsou tam pouze jako užiteční idioti, kteří jsou placeni za to, co se jim řekne. I když tyto neziskovky deklarují bohulibé cíle, jsou více či méně parazitní. Protože jde o veřejné prostředky je třeba dbát o řádné hospodaření z veřejnými fondy.“ Toto prostředí je také podhoubím pro korupci.

Podle bývalého ministra v Zemanově vládě by bylo dobré zabývat se tím, nakolik se jejich činnost dotýká trestního zákona paragrafu 158 o zneužívání pravomocí veřejného činitele, a také paragrafu 220 porušení povinností při správě cizího majetku. „Když jsem byl ve funkci ministra tak mi řekli, oni si ty neziskovky už peníze rozdělily, moc se do toho nepleť, nebo bys mohl mít potíže a psali by o tobě, že škodíš.“ Zejména různé granty jsou podle něho přidělovány mírně řečeno netransparentně.

David jako řešení dané situace vidí přijetí zákonů, které by tak jako v některých jiných zemích jejich činnost dostaly pod kontrolu státu. „Měli bychom mít zákon jako ve Spojených státech, kde ho mají od roku 1928 nebo jako v Ruské federaci kde platí obdobný zákon o zahraničních agentech od roku 2015. Každá taková ze zahraničí placená organizace, měla by být označena jako zahraniční agent. Aby tak bylo zřejmé, s kým vlastně jednáme.“ Podle něho by tyto parazitní struktury měly mít zákaz činnosti, neboť směřují k potlačení demokracie na území České republiky a měly by se demaskovat.

Nájemní „hrdinové“

Ještě razantnější postup by zvolil bývalý policejní prezident Stanislav Novotný. „Situace s financováním neziskovek dospěla tak daleko, že už je to na národní tribunál. Na to aby ti lidé jednoho dne nesli zodpovědnost, neboť zacházejí s penězi ze státního rozpočtu jako se svými.“ Na prvním místě je podle něho otázka, jak se vypořádat s tím, kdo tady živí organizace, které nemají žádný mandát a dělají si co chtějí. Co se týče zahraničního financování, jde o vnášení cizí agendy do našeho politického systému a života.

„Nadále bych se bavil o nájemných politických ziskovkách (NPZ). Nájemné politické ziskovky jsou placeny za to, že něco zařídí, či se do něčeho budou plést – třeba ideologicky masírovat mozečky našich dětí. Malý vklad do těchto organizací byl vložen ještě před listopadem 1989.“ Jako příklad uvedl Janouchovu Nadaci Charty a další podobné zdroje zvláště z Německa, které přispívaly výběrově na činnost pouze některých lidí z disentu. Po listopadu 1989 se potom podle něho vytvořily nájemné ziskovky, ve kterých se umístila celá řada lidí, na které již nezbyla funkce v exekutivě – typický příklad je Šimon Pánek.

Celá řada hrdinů „NPZ“ je nejen finančně odměňována, ale někteří dostávají navíc skvěle placená místa ve stání správě a médiích při jejich pochodu institucemi. „Podobné aktivity se samozřejmě neobejdou bez asistence tajných služeb, které už potom mají své představy i metody.“

Jako příklad typické NPZ uvedl bývalý policejní prezident „Aspen Institute“, u jehož vzniku stála Madeleine Albrightová, kde jsou lidé připravováni na ministerské posty. Stejně jako Člověk v tísni, který zařídí cokoliv téměř za celý stát a který byl zprvu placen americkou nadací Pro rozvoj demokracie, a posléze začal být financován i z veřejných rozpočtů. „Zahraniční financování takovýchto neziskovek představuje obrovské nebezpečí. Evropské hodnoty nebo podobné placené ziskovky si současně zřizují spoustu poradců. Patří mezi ně například lidé jako Rouček, Bubeník, Pánek, Stránský, Halík, Putna. Samí osvědčení lidé.“

Síla nestvůry

I podle sociologa Petra Hampla většina neziskovek hájí cizí zájmy proti české veřejnosti. Například zájmy Aričanů nebo dětí, kteří se narodili se špatným pohlavím, aby se podrobili nějaké operaci, nebo zájmy Matky země. V naší zemi podle něho veřejně fungují placení agenti zahraničních mocenských skupin a okázale zde přebírají moc, neboť v současné době je to tak, že Nadace otevřené společnosti placená Georgem Sorosem, má větší vliv na to co se děje na českých školách, než miliony českých rodičů a voličů.

Politické neziskovky lze popsat jako dobyvatelskou mocnost či okupační správu, neboť je to něco, co je řízeno ze zahraničí a důsledně prosazuje svoje zájmy, aniž se musí ohlížet na zájmy domácí veřejnosti. „Kdybychom k politickým neziskovkám přistupovali stejně jako ke každému bezpečnostnímu riziku, měli bychom na jejich aktivity reagovat jako na agresi. To znamená registrovat, podrobit sledování a případně postavit mimo zákon. Co pokládám za velmi důležité by bylo přijmout něco na způsob lustračního zákona, aby lidé, kteří se zapletli například se sorosovými fondy či Aspenem, nemohli v příštích desetiletích ovlivňovat politickou situaci v naší zemi.“

Hampl se také snažil objasnit, odkud čerpá tato „nestvůra“ svoji sílu. Kromě lidské chamtivosti, slabosti a zbabělosti je to podle něho i z určitého typu sociální a ekonomické struktury společnosti. Neziskovky nejsou nějaký osamělý fenomén, ale součást obrovského celku tvořeného jednotlivými ministerstvy, univerzitami, grantovými agenturami, velkými médii a korporacemi. To všechno je vzájemně propojeno, často i personálně a vybraní lidé procházejí z jednotlivých částí této struktury do jiných a zase zpět.

„Když zkusíte proti jakékoli části této parazitní struktury zasáhnout ty ostatní části okamžitě vyrazí na její obranu. Pokud byste se pokusili omezovat velké politické neziskovky, okamžitě vyrazí na jejich obranu univerzity, média a korporace. A když omezíte třeba ČT, okamžitě vyrazí na její obranu neziskovky a všichni ostatní.“ Navzájem se tato chapadla jedné chobotnice podporují, a to jim dává obrovskou sílu.

Klacek do rukou

Místopředseda Akce D.O.S.T. Michal Semín poukázal kromě financování neziskovek, které jde převážně na platy jejich aparátu, také na připravovanou novelu antidiskriminačního zákona, proti kterému Akce D.O.S.T. dlouhodobě vystupuje. Novela spočívá v možnosti podávání hromadných žalob z důvodů údajné diskriminace – a to právě i politickými neziskovkami. „Navíc u této novely, kterou bude brzy projednávat Sněmovna dochází k převrácení důkazního břemene. To že nedošlo k diskriminaci musí dokázat ne žalobce ale obviněný. Takže dochází ke zrušení presumpce neviny.“

V případě schválení této normy by politické neziskovky dostaly do rukou klacek proti komukoliv, kdo by se jim znelíbil. Návrh podala skupina poslanců za ANO, Piráty a ČSSD. Semín vyzval přítomné, aby se obrátili zejména na zákonodárce ANO. U Pirátů je to zbytečné, neboť ti mají podobné návrhy přímo ve své agendě. Přesto však Semín zapochyboval, že to vytvoří dostatečný tlak a nevyloučil v budoucnu i důraznější protesty, které by Akce D.O.S.T. proti tomuto návrhu zákona zorganizovala.

Pro všechny nula

Jako host vystoupil v rámci diskuse poslanec Václav Klaus mladší, který přislíbil, že navrhne politickým neziskovkám škrtnout peníze ze státního rozpočtu. „Rád bych využil práce zde přítomných panelistů a požádal vás, abyste mi dali své seznamy politických neziskovek, protože hned jak se začne projednávat státní rozpočet, tak tentokrát navrhnu, aby všichni dostali nula.“ Za toto prohlášení byl odměněn bouřlivým potleskem zaplněného sálu.

Předseda Akce D.O.S.T. Petr Bahník, který celý večer moderoval, přečetl na závěr prohlášení, ve kterém Akce D.O.S.T. vyjadřuje před květnovými volbami do Evropského parlamentu podporu SPD. „Akce D.O.S.T. vyzývá své sympatizanty a celou českou veřejnost, aby ve volbách volili kandidátku SPD, a tím otevřeli dveře pro opětovnou svobodu a suverenitu naší vlasti a porážku současných bruselských elit.“