Milí přátelé,
vzhledem k vážným skutečnostem osobního rázu se nemohu dnešního setkání zúčastnit. Věřte mi prosím, že je mi to srdečně líto, a že, pokud by šlo jen o den mé rodinné dovolené, byl bych připraven jej obětovat, protože problematika, kvůli které se dnešní setkání koná, je mimořádně vážná. Dovolte mi proto, abych vaše shromáždění oslovil alespoň touto písemnou formou a vyjádřil mu jménem Akce D.O.S.T. upřímnou podporu.
Není nadsázkou říci, že právě v současné době se, a to v řádu nikoli let, ale dnů a hodin, může rozhodovat o budoucnosti našich dětí, totiž o světě, který jim předáme, nebo do kterého je uvrhneme! Nedávno odložená otázka povinných kvót EU pro přijímání imigrantů, je přirozeně jen vrcholkem ledovce, (byť jde o věc samu o sobě tak vážnou, že by podle mého názoru měly být orgány EU, které s ní přišly, obviněny ze zločinného spiknutí). Avšak skutečnou podstatou problému, jenž je skryta i za tím návrhem kvót, je dlouhodobý přístup tzv. evropských „elit“ k otázce masové imigrace jako takové, jak jej před časem ofenzivně v jednom televizním vystoupení prezentovala eurokomisařka Cecilia Malstrom, když řekla (cituji): „V prvé řadě si musíme uvědomit, že tato imigrace je dobrá!“
Takový přístup činí prakticky jistým, že se tyto síly znovu pokusí do všech evropských zemí současnou vlnu imigrantů dostat a to stůj co stůj a jakkoli podloudným způsobem. U nás je situace nebezpečná právě nyní, po oficiálním odmítnutí kvót, které může část veřejnosti falešně uklidnit, a to tím spíše, že stojíme na počátku času školních prázdnin, kdy mají rodiny jiné zájmy, než sledovat média a nanicovaté politické dění, a snadno proto přehlédnou, v takovém případě jistě docela nenápadné, zprávičky, které mohou znamenat mnoho. Řečeno parafrází známého antického citátu: Jednoho krásného rána se zkrátka můžeme probudit a zjistit, že Česká republika už není česká. Nebo dokonce, tak jako se to údajně již stalo řadě lidí na jihu Itálie, můžeme po návratu z dovolené zjistit, že v naší vlastní posteli spí někdo úplně cizí.
Je třeba být ostražití, hlasití a ve svých názorech pevní. Snaží se nás totiž podvést, umlčet a zviklat. Kdo? Známe je dlouho. Po pravdě řečeno už příliš dlouho na to, abychom jim ještě věřili. Jsou to politici zneužívající hesla o pravdě a lásce, mainstreamová média selektující zprávy tak, aby převládal „jediný správný“ názor, tzv. osobnosti veřejného života, tedy z poloviny profesionální, solidně placení multikulturalisté a z poloviny s prominutím, užiteční idioti podléhající nepřijatelnému a nevkusnému citovému vydírání líčícímu, bez potřebného rozlišení, současnou imigrační vlnu jako ženy a děti v ohrožení života.
Ani zásady humanismu, ani požadavek křesťanské lásky k bližnímu nám nevelí, abychom spláchli vlastní mozky do stoky. Nikdo a nic nemůže rozumného člověka přesvědčit, že je v pořádku, když se lidé v zemi, kde je nedobře, hromadně seberou, nalodí na ponton a vylodí se v cizí zemi s tím, že teď tam budou žít. Nemluvím o jednotlivcích nebo malých skupinách skutečně ohrožených cíleným pronásledováním, jako byli před několika lety například iráčtí křesťané, Evropské Unii mimochodem zcela lhostejní, mluvím o současné ohromné valící se vlně z Blízkého východu a Afriky, která, kdyby zůstala doma a dala „ruku k dílu“ při ekonomické a ano třeba i vojenské obraně svých domovů, nemusela se trmácet na pašeráckých lodích a vynucovat si pomoc od lidí na cizím kontinentě, kteří s jejich neštěstím nemají nic společného. Příliv těchto imigrantů nemůže s ohledem na míru jejich „nevzdělání“ a totální kulturní odlišnost absolutně nijak pomoci evropské ekonomice, naopak, ještě více ji zatíží. Jediné co západní ekonomiku a fungování společnosti může do budoucna zachránit je naše ochota tak či onak se uskromnit, čili buď uchovat sociální systém a mít více dětí, nebo zůstat při současné nízké natalitě, ale naučit se individuálně si střádat na stáří a na stávající sociální systém rezignovat. Ale to jen mimochodem. Řešením rozhodně není importovat do evropských zemí další čekatele na sociální dávky.
Ne paní komisařko Malstromová, tato migrace není dobrá. Je to vlna schopná zničit socio-kulturní a hospodářské základy Evropy, jako společenství usedlých zemědělských a rukodělných národů, k jejichž životnímu stylu již dávno nenáleží kočování. Základy, které se definitivně vytvořily tehdy, když roku 451 římský vojevůdce Aetius zvítězil v bitvě na Katalaunských polích. Základy, ze kterých vyrostla prosperita Západu a ze kterých čerpáme dodnes.
Není pravdou, že současná vlna imigrace je ve své většině tvořena lidmi ohroženými na životě a pokud strádají sociálně, nejsou jistě sami, možná by mohla EU nejprve pomoci Řecku nebo nezaměstnaným na Jihlavsku.
Není pravda, že máme vůči migrantům nějaký morální závazek. Český stát nikdy ve své historii nevlastnil žádnou kolonii a žádným způsobem netěžil z bídy lidí na Blízkém východě či Africe.
Není pravda, že jsme k přijímání imigrantů zavázaní tím, že mnoho Čechů a Slováků odešlo z komunistického Československa na Západ a byli tam přijati. Jednak odcházeli do zemí kulturně blízkých, o žádném našem emigrantovi do Arabských emirátů nebo do Ghany jsem alespoň nikdy neslyšel, a jednak, upřímně řečeno, pokud někomu nehrozilo přímé pronásledování z politických důvodů, neměl odcházet ani tehdy, ale zůstat a pomáhat národu z bolševismu se vymanit, ostatně je známo, že právě toho se režim obával nejvíc a mnohé k emigraci dokonce nutil.
A konečně, nemyslím, že jsme nějak málo vstřícní k imigraci obecně. Nevšiml jsem si například nikdy žádných protestů českých občanů např. proti přílivu Ukrajinců. Už z toho je zřejmé, že tentokrát jde o něco docela jiného a laciné paralely kulhají.
Naše kultura nás jistě vede k soucitu s trpícími a máme-li možnost dát napít žíznícím, jsme povinni, už sami před sebou, tak učinit, nejsme však povinni dělat více než můžeme, nejsme povinni nikomu darovat své domovy a učinit z vlastní země neobyvatelný přeplněný tábor. Nejsme povinni udělat ze sebe dobrovolně idioty. To ať nám raději nadávají do xenofobů, rasistů a podobné nesmysly, stejně je čím dál méně lidí bere vážně. Ať se třeba vzteknou.
Ve francké říši vládl v raném středověku rod Merovejců. Jeho zakladatel král Chlodvík byl schopný muž, jeho vnukové bohužel nikoli a vstoupili do dějin pod přízviskem líní králové. A to hlavně proto, že nedokázali zmobilizovat Evropu k obraně před tehdy probíhající islámskou invazí. V době vrcholného ohrožení je francká šlechta svrhla a pod vedením vojevůdce Karla Martella arabský vpád zastavila. Svému svržení se Merovejci snažili zabránit přesvědčováním šlechty a podaných o tom, že prý disponují kouzelnou mocí, která zemi chrání od nejhoršího a líčili v děsivých barvách, co říši postihne, budou-li sesazeni. A vida, po jejich svržení se nestalo vůbec nic děsivého, žádné zemětřesení, žádná zkáza, jen veliká úleva ze zbavení se příslovečné žáby na prameni. Mám dojem, že nějak podobně se to má se současnou Evropskou unií. Vystoupení z ní by neznamenalo zkázu, ale možnost záchrany a změny evropských poměrů. Změny, jejíž nutnost se snad již pod tlakem současného dění stala zřetelnou i lidem méně bystrým.
Děkuji vám za pozornost a přeji vašemu shromáždění úspěch.
Petr Bahník, předseda Akce D.O.S.T.