Dámy a pánové,
Akce D.O.S.T. už léta varuje před intolerantní tváří „duhy“, před snahami umlčet kritiky homosexualismu a omezit svobody projevu a přesvědčení zásahem shora, s využitím resp. zneužitím státní mašinerie. Není proto divu, že svá vyjádření před letošním Prague Pridem i toto dnešní ctihodné shromáždění vztahujeme k událostem jara tohoto roku ve Francii, kde Hollandova vláda, bez potřebné předchozí diskuse, nadekretovala zákon legalizující homosexuální „sňatky“, včetně práva na adopce dětí, a na demonstrace kritiků tohoto zákona opakovaně vyslala policejní těžkooděnce s obušky a slzným plynem. Je to přesně to, před čím jsme varovali!
Akce D.O.S.T. vydala v posledních týdnech celkem šest textových dokumentů k problematice homosexualismu a ve všech zmínila francouzské události. Ačkoli mainstreamová média z těchto našich dokumentů celkem často citovala, pečlivě z nich veškeré zmínky o dění ve Francii odstranila. (Což mimochodem muselo dát někomu strašně práce, protože jsme je úmyslně rozmístili v textu tak a v takovém množství, aby nešly vynechat). Český divák a čtenář se zkrátka a dobře nesmí dozvědět, že Paříží prošla milionová demonstrace odpůrců homosexualismu, že obdobné statisícové akce hýbají dalšími městy, že se bouří francouzští starostové a nakonec už i policisté, které nebaví být „ mlátičkami“ duhové totality. Vynechání nepohodlných informací z našich prohlášení sice způsobilo, že některé věty se změnily k nepoznání a nedávají smysl, ale s tím si médiokraté hlavu nelámou, vždyť nezasvěcený čtenář patrně i to přičte na vrub nám, extrémistům, kteří se nejspíš neumíme ani vyjádřit.
Za takových poměrů je logické, byť smutné, jak málo zájmu celá problematika v české veřejnosti vzbuzuje. Jako by to ani nebylo politické téma. Veřejnost ovšem ví, že tato věc vážným tématem je, jen se, vedena instinktivním strachem, že jde o téma velké až příliš, raději nechává rozptylovat hloupostmi na stránkách bulváru, neboť na nich jí vlastně nesejde, zato o reálných hrozbách a nepříjemných skutečnostech slyšet nechce. Není divu, neví přece, co si s nimi počít. Jsou to problémy tak hluboké a zásadní, že si před nimi lidé připadají bezbranní. Ve skutečnosti ale bezbranní nejsou.
Ve Francii se probudily statisíce lidí. Navzdory státní moci. V každé evropské zemi mají budovatelé multikulturních rájů, s homosexualisty v čele, své oponenty. A v nich, v jejich vytrvalosti a statečnosti je budoucnost Evropy.
Když jsem si chystal několik slov na dnešní setkání, rozhodl jsem se, že je zakončím jakousi recenzí. Snad bude zřejmé, jak s problematikou souvisí. Osobně nemám moc rád komiksové příběhy z produkce amerického nakladatelství Marvel, ani jejich filmová zpracování. (Už kvůli politické korektnosti jeho vedení, které před časem oznámilo, že uvažuje o vytvoření postavy homosexuálního superhrdiny). Přesto musím říci, že mě nedávno mimořádně zaujala série X-man.
Je to fantazijní příběh o mutantech, čili lidech, u nichž se v důsledku působení zvýšené radiace vyvinuly různé bizarní schopnosti a často i zjev, jež je vyřazují z normální společnosti. Mutanti mají ze svého postavení mindrák, se kterým se vyrovnávají rozdílnými způsoby, známými i z reálného života. Buď se naučí žít s vědomím svého problému, nezahořknou na společnost normálních lidí a chtějí se pro ni a její hodnoty angažovat, nebo se uzavřou do své komunity, prohlásí svou divnost za přednost a začnou, navzdory dobrotivým proklamacím, normální společnost nenávidět a usilovat o její destrukci pomocí sil, jimiž vládnou!
Tmavomodrá mutantka Raven se šupinatou kůží a červenými vlasy přestala jednoho dne svou podobu maskovat a prohlásila: „Jsem taková a jsem na to hrdá!“ Inu coming-out. Šla s barvou ven. V jejím případě indigovou. A s tímto hystericky přehrávaným sebevědomím se přidala k záporným mutantům.
Jejich nenávist k normalitě má své konkrétní důvody, to je třeba vědět, a komiksovému čtenáři či divákovi je vůdce záporných mutantů nazývaného Magneto skutečně až líto, ví ale, že se proti němu a jeho nenávistné snaze dobýt a předělat svět musí normální společnost bránit. A jak jinak, než za pomoci hrstky mutantů kladných, k nimž se tímto i se svou vrozenou heterosexualitou hrdě hlásím!
Dámy a pánové, milí kladní superhrdinové, milí mutanti, zachraňme svět, jak ho známe, pro ty, kteří přijdou po nás! Opak je nesvobodou, tyranií adolescentního sebeklamu a mělkých frází. Příležitostí pro příliš citlivé spáchat sebevraždu a šancí pro padouchy, vystavět na opakování bezobsažných manter a umlčování kritiků své kariéry. Je zašpiněním všeho. Znásilněním andělů, neboť tak velí zoufalcům nenávist k normálnímu řádu, v němž se kvůli svým zraněním nedokázali najít. Nedovolme to! I kvůli zoufalcům samým. Z lásky k nim.
Deník MF Dnes přinesl počátkem týdne dva články o Akci D.O.S.T., v nichž tvrdí, že prý kvůli Prague Pridu zuříme a že na někoho útočíme. Akce D.O.S.T. nezuří, ani neútočí. Dovoluje si pouze nemlčet a nesouhlasit.
Projev, který přednesl místopředseda Akce D.O.S.T. Petr Bahník na veřejném shromáždění Braňme se duhové totalitě, pořádaném Akcí D.O.S.T. v pátek 16. 8. 2013 před francouzským velvyslanectvím v Praze.